Reporty

PODZIM 2026

39. SAISON

1. KOLO

Anton aus Tirol – Klamovská skvadra 4:2

Středa 02.09.2026 18:00 hřiště Hrabákova UMT3

Sestava: A1 Pospa - A13 Ondra, A12 Milánek, A9 Mlaďas, A16 Petr, A19 Sláňa, A5 Stráša, A15 Burgy

Branky: 4.´0:1, 8.´1:1 A16 Petr, 27.´2:1 A16 Petr, 30.´3:1 A19 Sláňa, 50.´3:2, 60.´4:2 A5 Stráša.

K prvnímu podzimnímu zápasu sezóny 2026 jsme se nakonec sešli s jedním hráčem na střídání a jedním na cestě, nicméně co tomuto stavu předcházelo, stojí za zmínku. Dočasně odstoupivší přeceda vykopl anketu k prvnímu zápasu, kam se ihned nahlásilo několik hráčů. Naštěstí ne dost, proto se dočasně zastupující přeceda nenápadně připomněl v předvečer zápasu, což způsobilo, že ti z nás, kteří si zprávu stihli přečíst včas, překopali si připravený středeční program, zabalili věci a věřili, že se nakonec sejdeme. Našli se však jedinci, kteří zřejmě plnili manželské povinnosti a připomínku si přečetli až v den zápasu, což je vyšlo ve finále draho. Milánek sice nabízel náhradní obsah své sportovní tašky (to, že v ní má i pět mobilních telefonů se dvěma simkami v každé z nich, aby se stejně ladně, jako se pohybuje na hřišti, dokázal vypořádat se svou stájí kulhajících kobyl - rozuměj rozhodčích, nám ukázal až u pivka), vyhodnotil Stráša jako předčasné a rozhodl se vyplenit Sportfotbal. Zde kromě nových kopaček a slušivých trenek zakoupil ve slevě i tričko poutající na EURO 2004 - když je ve slevě, tak ho vzal hned 2x. Ještě uvažoval o edici k MS 1990, která byla levnější, tričko z Bělehradu 1976 zavrhl, protože v té době byl, narozdíl od většiny z nás, ještě na houbách...

Teď už k vlastnímu zápasu - nastoupili jsme v sestavě: Pospa - Petr Voplatek, Ondra, Stráša, Sláňa a střídající se Mlaďas s Milánkem. V průběhu 2. půle dorazil již dresu, ale s kufrem na kolečkách Burgy, který se vrátil z dalekého východu. Soupeř, sestoupivší z nejvyšší soutěže, zpočátku nám ukazoval jistou kvalitu, my jeho hru ale postupně načítali. Ve 4. minutě jejich nejlepší hráč s č. 15 (někteří až mnohem později zjistili, že nemá číslo 16, jak se celou dobu domnívali) napřáhl z poloviny hřiště a prostřelil vše, co mu stálo v cestě, vč. nerozlučného bloku dvou těl (Ondra + hráč, jehož nebyl schopen vychýlit z postavení ani Mlaďas) po celý zápas clonícímu Pospovi a míč uklidil po zemi přesně za háčky - 0:1. Nutno podotknout, že jsme začínali na pro nás netradiční straně proti zapadajícímu sluníčku, protože naši rozcvičující se hráči odmítali před zápasem přiblížit se k naší standardní brance, neboť reálně hrozilo, že budou donuceni atletickými trenéry využít připravených překážek a kuželů... Po obdrženém gólu se jím namlsaný hráč s č. 15 více vysunul a to nám umožnilo začít hrozit z rychlých brejků. První z nich jsme v 8. minutě proměnili, kdy po Strášově přihrávce po pravém křídle sprintující Petr Voplatek nekompromisně srovnal prudkou střelou pod víko - 1:1. Soupeř nadále hrozil střelami z dálky, které ale neměly patřičný směr nebo byly zblokovány našimi hráči. My nadále hrozili z brejků, ale Strášovy nové boty se se svým novým majitelem teprve sžívaly, proto jeho střely končily v dalekém lese a to to zkoušel jako nohou pravou, tak i levou. Ve 27. minutě však další z mnoha závarů před soupeřovou brankou už gólem skončil, kdy A16 Petr, opět z pravé strany, avšak už výrazně blíž, prostřelil zamotanou obranu soupeře a střelou mezi nohy nás poslal do vedení - 2:1. O tři minuty později jsme na naší půli získali míč a ve třech proti jednomu bránícímu hráči vyrazili do dalšího smrtícího brejku. Stráša nahrál do strany neúnavě se nabízejícímu Péťovi, který balon zatáhl po křídle a nekompromisní křižnou přihrávkou skrze vápno vybídl ke skórování skvěle na levé straně útok doplňujícího Sláňu, který lobem překonal gólmana - 3:1.

Druhý poločas pokračoval ve stejném duchu - soupeř tlačil, hrozil rohy, auty, střelami, my se soustředili na bránění a brejky. S příchodem Burgyho se naše hra trošičku změnila, nebyli jsme už tak rychlí v přechodu do útoku, ale stále jsme zodpovědně bránili. Až nastala Strášova osudná chvilka, kdy se mu nešťastně ve vápně fauloval - penalta. Míč si na pomyslný puntík postavil faulující hráč a jeho nejistoty, zda může nebo nemůže kopat, využil do té doby nevýrazný Pospa a střelu k jeho levé tyči vytáhl na roh. Toto nejen podpořilo psychiku A1, ale i celého týmu a všechny střely, které soupeř produkoval, jsme zblokovali. Až nastala 50. minuta, kdy se nejlepší soupeřův hráč rozhodl, že nejde-li to nohou, půjde to hlavou... Jeden z mnoha centrů, které soupeř produkoval, skončil na jeho hlavě a zcela nepokrytý (Sláňa zřejmě nepředpokládal, že by mohl hrát i hlavou) hlavičkou na přední tyč (tu musí mít Pospa pokrytou) protlačil míč do sítě a drama bylo na světě - 3:2. Psychicky jsme ale byli stále nahoře, narozdíl od soupeře, na němž byla nervozita znát. Přestože se Burgy s míčem u nohy několikrát zamotal a ztratil ho, dokázal ale psychiku soupeře ničit a ten se začal uchylovat k faulům. V 60. minutě fauloval kousek před vápnem a k míči se postavil Stráša. Podíval se na své kopačky, usoudil, že 60 minut společného soužití je dostatečná doba, kopačky usoudily to samé a výsledkem byla střela skrz hladovou zeď a konečné skóre 4:2.

Zápas jsme pak důkladně rozebrali u zlatavého moku ze Smíchova. Mám-li zvolit tři nejlepší hráče zápasu, byli by to za neúnavný člunkový běh a vtřelené góly A5 Stráša, A19 Sláňa a A16 Petr, nicméně za mě si zaslouží poděkování všichni.

#A1